Ester Pavlů je jednou z nejperspektivnějších mezzosopranistek mladé generace, která si postupně získává obdiv posluchačů i kritiky jak na domácích scénách, tak v zahraničí.

V této sezóně nově vystoupí na své domovské scéně v Národním divadle v Praze v roli Vlasty v novém nastudování Fibichovy Šárky (premiéra 7. 11. 2024). I nadále zůstává opěrným kamenem tohoto souboru v rolích Carmen, Santuzzy (Sedlák kavalír) a Cizí kněžny (Rusalka). Mimo to jsme ji měli možnost již v této sezóně slyšet na zahajovacím koncertu sezóny Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (Mahler: Symfonie č. 8 s Tomášem Braunerem), dále ji čeká koncertní verze Wagnerova Tristana a Isoldy se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Petrem Popelkou. Vrátí se ke svému hostování v lotyšské Rize, kde vystoupí jako Carmen a Amneris (Aida) a v Kennedyho centru ve Washingtonu vystoupí na recitálu se slovenským pianistou Robertem Pechancem. Na konci sezóny vystoupí opět se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, s nímž přednese Berliozův mistrovský písňový cyklus Letní noci. V neposlední řadě zmiňme její CD s cyklem Dvořákových písní, které natočila s anglickým pianistou Charlesem Spencerem a které bude uvedeno na trh před Vánoci.

Mezi největší počiny minulé sezóny patřila Ledová královna (Švanda dudák) v Divadle na Vídeňce, Eboli (Don Carlo) v Lotyšské národní opeře v Rize, Symfonie č. 3 Gustava Mahlera se Slovenskou filharmonií, operní gala s José Curou v Maďarsku a s Plácidem Domingem na Mezinárodním hudebním festivalu v Českém Krumlově. Mezi závazky z předchozích sezón zmiňme alespoň hostování v Sofii, kde debutovala jako Angelina (Popelka), ve Slovenském národním divadle v roli Cizí kněžny, v Basileji v roli Satuzzy či v Grazu – opět jako Královna ve Švandovi dudákovi. V Národním divadle v Praze ji mělo publikum možnost slyšet jako Lauru (Tři Pintové), Donnu Elviru (Don Giovanni) a Fenenu (Nabucco). V roce 2021 podnikla turné po Velké Británii se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy (Mahler: Symfonie č. 3) a USA (písně českých skladatelů).

Mezi dirigenty, s nimiž spolupracovala jsou Jiří Bělohlávek, Frederic Chaslin, Robert Jindra, Petr Popelka, Tomáš Netopil, Andriy Yurkevych, Pietari Inkinen, Juraj Vačuha a další....

Ester Pavlů vystudovala AMU v Praze u Heleny Kaupové. Absolvovala mistrovské kurzy pod vedením Aprile Millo, Petera Dvorského, Evy Randové, Božidara Nikolova, Gabriely Beňačkové a Josého Cury, v poslední době je jejím pedagogem Vladimír Chmelo. Do její diskografie patří nahrávka opery Čím lidé žijí od Bohuslava Martinů (role Staré ženy), která byla nominována na cenu International Opera Awards a získala hudební cenu Anděl v kategorii klasické hudby. Dále Janáčkův Zápisník zmizelého (Zefka), Milostné písně J. B. Foerstra a již zmíněné dvořákovské album.

„Árie Eboli je partií mezzosopranistek disponující velkým rozsahem, zajímavou barvou a mohutným dramatickým nábojem. Ester Pavlů tyto dispozice rozhodně má. Svým výkonem předvedla, že s ní musíme počítat jako s výraznou a úspěšně se profilující pěvkyní.“ KlasikaPlus (Galakoncert s Plácidem Domingem)

„Pěvecky je Ester Pavlů naprosto připravena, hlas jí zněl v celém rozsahu dostatečně pevně, a to i v místech, kdy potřebovala vyjádřit cynismus, avšak i v jemnějších polohách.“ KlasikaPlus (Carmen, Národní divadlo v Praze)

„Ester Pavlů má úžasně ovládaný, ukotvený a všestranný hlas… Každá fráze byla dovedně utkaná, aby vyjadřovala svůj význam a zvýraznila emocionální stav. Hlas je lyricky přitažlivý, dokáže roztočit jemně propracované linky, sebevědomě se zapojit do koloraturních pasáží a udržet pozornost publika.“ Operawire (Don Carlo, Národní divadlo v Rize)

„Majestátní zjev Ester Pavlů vévodil jevišti a její zvučný mezzosoprán okouzlil hutností a leskem.“ KlasikaPlus (Švanda Dudák, Divadlo na Vídeňce)